VÝPRAVA DO PRAVĚKU
1.VELKÝ TŘESK
Vesmír vznikl asi tak před 13,8 miliardami let (podle dnešního názoru vědců) - z jediného bodu se vše roztáhlo a rozletělo, postupně vznikaly mlhoviny, galaxie, hvězdy, planety..
Vědci kreslí zjednodušené obrázky, abychom si ten Velký třesk zkusili nějak představit. Malíři to zkoušejí také.
VÝTVARNÁ ČINNOST:
práce ve skupině - na velký formát (vlnitá lepenka) - barevné vyjádření expanze ze středového bodu.
Materiál: tempera, štětce, molitanové válečky
Vědci kreslí zjednodušené obrázky, abychom si ten Velký třesk zkusili nějak představit. Malíři to zkoušejí také.
VÝTVARNÁ ČINNOST:
práce ve skupině - na velký formát (vlnitá lepenka) - barevné vyjádření expanze ze středového bodu.
Materiál: tempera, štětce, molitanové válečky
2. MLHOVINY, GALAXIE
Začátek vesmíru je pro nás jen těžko představitelný - jen jakési žhavé záření, světlo, velký výbuch.. Před 13ti a půl miliardami let už ale začaly vznikat první galaxie: maličké kousky hmoty (částice) se začaly k sobě přibližovat, shlukovat, přitahovat (gravitace..)
VÝTVARNÁ ČINNOST:
Jak si představuji galaxii, mlhovinu? Černá čtvrtka (formát A3 nebo A2), suché pastely, fixativ (lak na vlasy).
VÝTVARNÁ ČINNOST:
Jak si představuji galaxii, mlhovinu? Černá čtvrtka (formát A3 nebo A2), suché pastely, fixativ (lak na vlasy).
3. VZNIK HVĚZD A PLANET
Z prachových částic mlhovin vznikly hvězdy, kolem nich prachové disky... a planety
VÝTVARNÁ ČINNOST:
1. hodina - příprava: čtvrtka A3 potřená klovatinou, zapouštění akvrelových barev
2. hodina - vystřižení kruhových útvarů z barevné plochy (zaschlá klovatina) - kompozice na černé čtvrtce A2, uspořádání hvězd a planet.. mohou se částečně překrývat..
VÝTVARNÁ ČINNOST:
1. hodina - příprava: čtvrtka A3 potřená klovatinou, zapouštění akvrelových barev
2. hodina - vystřižení kruhových útvarů z barevné plochy (zaschlá klovatina) - kompozice na černé čtvrtce A2, uspořádání hvězd a planet.. mohou se částečně překrývat..
4. ŽHAVÁ PLANETA ZEMĚ
Zeměkoule se zformovala z původní mlhoviny kolem slunce asi před 4 a půl miliardami let. Na začátku byla celá rozžhavená, plná kráterů od dopadajících meteoritů a jiných kosmických těles.
VÝTVARNÁ ČINNOST:
skupinová práce: karton - nakreslený obrys kruhu (průměr cca 1,5 m - špendlík, provázek, tužka) rozdělený na menší obdélníky, jednotlivé části očíslované po obou stranách tak, jak jdou za sebou - možnost kruh opět sestavit
Jednotlivé děti vytvářejí krajinu s krátery (novinový papír, tapetové lepidlo), po zaschnutí malba "žhavými" barvami, kdo má okraj, maluje i černý vesmír okolo planety - není žádná atmosféra..)
Následné sestavení planety.
VÝTVARNÁ ČINNOST:
skupinová práce: karton - nakreslený obrys kruhu (průměr cca 1,5 m - špendlík, provázek, tužka) rozdělený na menší obdélníky, jednotlivé části očíslované po obou stranách tak, jak jdou za sebou - možnost kruh opět sestavit
Jednotlivé děti vytvářejí krajinu s krátery (novinový papír, tapetové lepidlo), po zaschnutí malba "žhavými" barvami, kdo má okraj, maluje i černý vesmír okolo planety - není žádná atmosféra..)
Následné sestavení planety.
5.OBJEVIL SE ŽIVOT - PRVNÍ BUŇKY
Země začala pomalu vychládat, na povrchu se utvořila první pevná kůra..Na povrchu země byla voda, velmi horká, vypařovala se, opět padala dolů jako prudký déšť.. V atmosféře zatím nebyl žádný kyslík. První buňky se na Zemi objevily asi před 4 miliardami let, byly velmi jednoduché - ale uměly se množit! Dělením na 2, 4 a tak dále. Dnes podobné buňky můžeme najít v těch nejhorších podmínkách - v horké vodě z gejzírů, nebo zase v mrazivých vodách okolo pólů..
VÝTVARNÁ ČINNOST:
"batikování" hedvábného papíru anilinovými barvami - vzniknou kruhové tvary s "membránou" a "jádrem".Možnost nalepit buňky tak, aby se rozdvojovaly, množily.. Nalepení na čtvrtku - čtvercový formát 42x42 cm. Pozadí barevné tak, aby byly buňky dobře vidět. (kontrastní - doplňkové barvy)
VÝTVARNÁ ČINNOST:
"batikování" hedvábného papíru anilinovými barvami - vzniknou kruhové tvary s "membránou" a "jádrem".Možnost nalepit buňky tak, aby se rozdvojovaly, množily.. Nalepení na čtvrtku - čtvercový formát 42x42 cm. Pozadí barevné tak, aby byly buňky dobře vidět. (kontrastní - doplňkové barvy)
6. PRVNÍ ROSTLINY - SINICE A ZELENÉ ŘASY
MOŘSKÉ HOUBY
MOŘSKÉ HOUBY
6. PODIVNÍ NEJSTARŠÍ ŽIVOČICHOVÉ
Na Zeměkouli opravdu dlouho žily jen jednobuněčné organismy. Později se ale zřejmě některé buňky přidaly k sobě, začaly si pomáhat, některé byly na okraji - chránily ostatní, některé zpracovávaly živiny.. až vznikly organismy, které už mají mnoho různých buněk. Jak víme, že to tak opravdu bylo? Archeologové nacházejí zkameněliny. Nejstarší zkameněliny jsou z doby asi tak před 541 milióny let. V té době se v moři proháněli (nebo ploužili) opravdu divní tvorové: vědci je nazvali třeba opabinia, anomalocaris, pikaia nebo hallucigenia.
VÝTVARNÁ ČINNOST:
kresba měkkou tužkou na čtvrtku A3 podle obrázků - pokus o správné proporce, detaily, světlo a stín.
VÝTVARNÁ ČINNOST:
kresba měkkou tužkou na čtvrtku A3 podle obrázků - pokus o správné proporce, detaily, světlo a stín.
7. CO JE TO ZKAMENĚLINA?
Zkameněliny jsou zachované části organismů (někdy celí živočichové nebo celé rostliny). Vznikly tak, že (většinou) mrtvý organismus nebo jeho schránka spadl na dno moře nebo jezera, řeky a byl brzy přikryt naplaveným blátem, pískem. Pokud byla písku nebo bahna větší vrstva, časem pod vodou ztvrdla, stal se z ní kámen. Skořápky živočichů, kmeny stromů, někdy i měkké části rostlin a živočichů - to vše se zachovalo jako otisk pro nás, aby archeologové mohli objevovat, jak to na Zemi v minulosti vypadalo. Některé organismy v průběhu milionů let vyhynuly (trilobiti, orthoceras) , některé druhy žijí do dnes ( loděnky, chobotnice )
VÝTVARNÁ ČINNOST:
modelování pravěkých organismů podle zkamenělin (fotografie nebo skutečné zkameněliny), keramická hlína
modelování pravěkých organismů podle zkamenělin (fotografie nebo skutečné zkameněliny), keramická hlína
8. GEOLOGICKÉ VRSTVY
9. DINOSAUŘI
Nejstarší ryby žily před 530 milióny let. Byly to mnohobuněčné organismy, měly páteř - ne tvrdou schránku okolo měkkého těla, jako třeba trilobiti. Nejstarší ryby měly hodně jednoduchá ústa, nemohly je otevřít - byl to jen otvor k nasávání potravy.
Před 380 milióny let se z některých ryb, asi někde, kde byla mělká voda a na pevnině už rostlo mnoho rostlin, vyvinuli první obojživelníci.
Před 320 milióny let už byli na světě první plazi: ti se už obešli bez života blízko vody, protože snášeli vajíčka se "slupkou", která držela vodu v sobě (ne jako obojživelníci, ti musí snášet vajíčka do vody, na zemi by bez skořápky vyschla).
A konečně - asi před 250 milióny let se objevili první dinosauři. "Vládli" na Zemi dlouhých asi tak 184 miliónů let! Jejich zkameněliny (hlavně kosti) se nacházejí na celém světě. Známe jich už více než 1000 druhů. Býložravce i masožravce. Jeden druh byl nalezený v roce 2003 (jedna jeho velká kost) i v České republice, blízko Kutné hory. V roce 2017 byl tento druh nazván Burianosaurus augustai.
Dříve si vědci mysleli, že tělo dinosaurů pokrývaly šupiny. Podle posledních archeologických nálezů se ale zdá, že dinosauři byli opeření! A navíc - ptáci jsou možná poslední žijící dinosauři!
Velká doba dinosaurů skončila před 66 milióny let. Je možné, že jejich hromadné vyhynutí způsobil dopad velkého meteoritu na Zemi.
Před 380 milióny let se z některých ryb, asi někde, kde byla mělká voda a na pevnině už rostlo mnoho rostlin, vyvinuli první obojživelníci.
Před 320 milióny let už byli na světě první plazi: ti se už obešli bez života blízko vody, protože snášeli vajíčka se "slupkou", která držela vodu v sobě (ne jako obojživelníci, ti musí snášet vajíčka do vody, na zemi by bez skořápky vyschla).
A konečně - asi před 250 milióny let se objevili první dinosauři. "Vládli" na Zemi dlouhých asi tak 184 miliónů let! Jejich zkameněliny (hlavně kosti) se nacházejí na celém světě. Známe jich už více než 1000 druhů. Býložravce i masožravce. Jeden druh byl nalezený v roce 2003 (jedna jeho velká kost) i v České republice, blízko Kutné hory. V roce 2017 byl tento druh nazván Burianosaurus augustai.
Dříve si vědci mysleli, že tělo dinosaurů pokrývaly šupiny. Podle posledních archeologických nálezů se ale zdá, že dinosauři byli opeření! A navíc - ptáci jsou možná poslední žijící dinosauři!
Velká doba dinosaurů skončila před 66 milióny let. Je možné, že jejich hromadné vyhynutí způsobil dopad velkého meteoritu na Zemi.
10. SAVCI
12. ZVÍŘATA DOBY LEDOVÉ
13.JESKYNNÍ MALBY
14. ZBRANĚ, NÁSTROJE, NÁDOBY, ŠPERKY..
15. PRAVĚKÁ MÓDA
16. PRVNÍ ZEMĚDĚLCI
17. MEGALYTICKÉ STAVBY
