VÝPRAVA DO PRAVĚKU
PRÁCE ŽÁKŮ Z 2. STUPNĚ ZŠ:
PRÁCE ŽÁKŮ 1. - 6. třídy ZŠ:
1.VELKÝ TŘESK
Vesmír vznikl asi tak před 13.8 miliardami let (podle dnešního názoru vědců) – z jediného bodu se vše roztáhlo a rozletělo, postupně vznikaly mlhoviny, galaxie, hvězdy, planety.
Vědci kreslí zjednodušené nákresy, abychom si ten těžko nepředstavitelný Velký Třesk zkusili nějak představit. Umělci to zkoušejí také.
VÝTVARNÁ ČINNOST: skupinová práce, velký formát (vlnitá lepenka), vyjádření pohybu od středu. Práce válečkem, štětcem. Tempery.
Vědci kreslí zjednodušené nákresy, abychom si ten těžko nepředstavitelný Velký Třesk zkusili nějak představit. Umělci to zkoušejí také.
VÝTVARNÁ ČINNOST: skupinová práce, velký formát (vlnitá lepenka), vyjádření pohybu od středu. Práce válečkem, štětcem. Tempery.
2. MLHOVINY A GALAXIE
Před 13 a půl miliardami let začaly vznikat první galaxie – maličké kousky hmoty (částice) se začaly k sobě přibližovat, shlukovat – přitahovány gravitací..
VÝTVARNÁ ČINNOST: představa galaxií, mlhovin, využití jemného roztírání suchých pastel, černá čtvrtka A3
VÝTVARNÁ ČINNOST: představa galaxií, mlhovin, využití jemného roztírání suchých pastel, černá čtvrtka A3
3. HVĚZDY A PLANETY
VÝTVARNÁ ČINNOST:: jemné barevné odstíny planet, jejich pozice v prostoru - před a za sebou.. Rozpíjení anilinových barev do klovatiny, vystřižení planet, koláž. Využití dalších barevných papírů. Formát A3
VÝTVARNÁ ČINNOST:: jemné barevné odstíny planet, jejich pozice v prostoru - před a za sebou.. Rozpíjení anilinových barev do klovatiny, vystřižení planet, koláž. Využití dalších barevných papírů. Formát A3
4. ŽHAVÁ ZEMĚKOULE
Zeměkoule se zformovala z původní mlhoviny kolem mladé planety slunce asi před 4 a půl miliardami let. Na začátku byla celá rozžhavená, plná kráterů od dopadajících meteoritů a jiných kosmických těles, bez atmosféry.
VÝTVARNÁ ČINNOST:- reliéf povrchu Země s krátery, okraj Země, meteority, barevné vyjádření "žhavosti". Karton rozřezaný na díly podle počtu dětí, vyznačený kruh, na každý díl kartónu označený číslem napsáno V - vesmír, Z- Země nebo obojí. Noviny s tapetovým lepidlem. Akrylové a temperové barvy.
Zeměkoule se zformovala z původní mlhoviny kolem mladé planety slunce asi před 4 a půl miliardami let. Na začátku byla celá rozžhavená, plná kráterů od dopadajících meteoritů a jiných kosmických těles, bez atmosféry.
VÝTVARNÁ ČINNOST:- reliéf povrchu Země s krátery, okraj Země, meteority, barevné vyjádření "žhavosti". Karton rozřezaný na díly podle počtu dětí, vyznačený kruh, na každý díl kartónu označený číslem napsáno V - vesmír, Z- Země nebo obojí. Noviny s tapetovým lepidlem. Akrylové a temperové barvy.
5. PRVNÍ BUŇKY
Země začala pomalu vychládat, na povrchu se utvořila pevná kůra..Byla zde voda, velmi horká, vypařovala se, opět padala dolů jako prudký déšť.. V atmosféře zatím nebyl žádný kyslík. První buňky se na Zemi objevily asi před 4 miliardami let, byly velmi jednoduché - ale uměly se množit! Dělením na 2, 4 a tak dále. Dnes podobné buňky můžeme najít v těch nejhorších podmínkách - v horké vodě z gejzírů, nebo zase v mrazivých vodách okolo pólů..
VÝTVARNÁ ČINNOST:
Vyfukování bublin (jar) smíchaných s barevným inkoustem skrz ustřiženou plastovou lahev s otvorem potaženým textilem. Vzniklé tvary s oddělit od okolí "membránou" - kresba tuší (pero a štětec)..Možnost uspořádat buňky tak, aby se rozdvojovaly, množily.. Pozadí barevné tak, aby byly buňky dobře vidět. (kontrastní - doplňkové barvy, barevná tuš nebo anilinové barvy.)
VÝTVARNÁ ČINNOST:
Vyfukování bublin (jar) smíchaných s barevným inkoustem skrz ustřiženou plastovou lahev s otvorem potaženým textilem. Vzniklé tvary s oddělit od okolí "membránou" - kresba tuší (pero a štětec)..Možnost uspořádat buňky tak, aby se rozdvojovaly, množily.. Pozadí barevné tak, aby byly buňky dobře vidět. (kontrastní - doplňkové barvy, barevná tuš nebo anilinové barvy.)
6. PODIVNÍ NEJSTARŠÍ ŽIVOČICHOVÉ
Na Zeměkouli opravdu dlouho žily jen jednobuněčné organismy. Později se ale zřejmě některé buňky přidaly k sobě, začaly si pomáhat, některé byly na okraji - chránily ostatní, některé zpracovávaly živiny.. až vznikly organismy, které už mají mnoho různých buněk. Jak víme, že to tak opravdu bylo? Archeologové nacházejí zkameněliny. Nejstarší zkameněliny jsou z doby asi tak před 541 milióny let. V té době se v moři proháněli (nebo ploužili) opravdu divní tvorové: vědci je nazvali třeba opabinia, anomalocaris, pikaia nebo hallucigenia.
VÝTVARNÁ ČINNOST:
kresba měkkou tužkou na čtvrtku A3 podle obrázků - pokus o správné proporce, detaily, světlo a stín.
VÝTVARNÁ ČINNOST:
kresba měkkou tužkou na čtvrtku A3 podle obrázků - pokus o správné proporce, detaily, světlo a stín.
7. PODIVNÍ NEJSTARŠÍ ŽIVOČICHOVÉ
8. ZKAMENĚLINY A GEOLOGICKÉ VRSTVY
Zkameněliny jsou zachované a zmineralizované části organismů – někdy i celí živočichové nebo rostliny. Vznikly tak, že (většinou) mrtvý organismus spadl na dno moře nebo jezera, řeky, nebo do bahna – a byl brzy přikryt naplaveným blátem, pískem. Pokud byla písku nebo bahna větší vrstva, časem ztvrdla, stal se z ní kámen. Paleontologové tak mohou hledat pod zemí v různě starých vrstvách hornin odpověď na to, jak to zde na Zemi kdy vypadalo. Povrch Země se ale stále mění – tam, kde kdysi bylo moře, mohou dnes být hory..
VÝTVARNÁ ČINNOST: vyjádření časové následnosti- předtím a potom. Kresba tuší nebo lihovým fixem.Anilinové barvy, písek lepený Herkulesem. Formát A3
Zkameněliny jsou zachované a zmineralizované části organismů – někdy i celí živočichové nebo rostliny. Vznikly tak, že (většinou) mrtvý organismus spadl na dno moře nebo jezera, řeky, nebo do bahna – a byl brzy přikryt naplaveným blátem, pískem. Pokud byla písku nebo bahna větší vrstva, časem ztvrdla, stal se z ní kámen. Paleontologové tak mohou hledat pod zemí v různě starých vrstvách hornin odpověď na to, jak to zde na Zemi kdy vypadalo. Povrch Země se ale stále mění – tam, kde kdysi bylo moře, mohou dnes být hory..
VÝTVARNÁ ČINNOST: vyjádření časové následnosti- předtím a potom. Kresba tuší nebo lihovým fixem.Anilinové barvy, písek lepený Herkulesem. Formát A3
9. DINOSAUŘI
Nejstarší ryby žily před 530 milióny let. Byly to mnohobuněčné organismy, měly páteř - ne tvrdou schránku okolo měkkého těla, jako třeba trilobiti. Tyto ryby měly hodně jednoduchá ústa, nemohly je otevřít - byl to jen otvor k nasávání potravy.
Před 380 milióny let se z některých ryb, asi tam, kde byla mělká voda a na pevnině už rostlo mnoho rostlin, vyvinuli první obojživelníci.
Před 320 milióny let už byli na světě první plazi: ti se obešli bez života blízko vody, protože snášeli vajíčka se "slupkou", která držela vodu v sobě (ne jako obojživelníci, ti musí snášet vajíčka do vody, na zemi by jim vajíčka bez skořápky vyschla).
A konečně - asi před 250 milióny let se objevili první dinosauři. "Vládli" na Zemi dlouhých asi tak 184 miliónů let! Jejich zkameněliny (hlavně kosti) se nacházejí na celém světě. Známe jich už více než 1000 druhů. Býložravce i masožravce. Jeden druh byl nalezený v roce 2003 (jedna velká kost) i v České republice, blízko Kutné hory. V roce 2017 byl tento druh nazván Burianosaurus augustai.
Dříve si vědci mysleli, že tělo dinosaurů pokrývaly šupiny. Podle posledních archeologických nálezů se ale zdá, že dinosauři byli opeření! A navíc - ptáci jsou možná poslední žijící dinosauři!
Velká doba dinosaurů skončila před 66 milióny let. Je možné, že jejich hromadné vyhynutí způsobil dopad velkého meteoritu na Zemi.
VÝTVARNÁ ČINNOST:
skupinová práce na velký formát - lepenka,, podle ilustrací v knihách - dinosauři ve svém prostředí.
Před 380 milióny let se z některých ryb, asi tam, kde byla mělká voda a na pevnině už rostlo mnoho rostlin, vyvinuli první obojživelníci.
Před 320 milióny let už byli na světě první plazi: ti se obešli bez života blízko vody, protože snášeli vajíčka se "slupkou", která držela vodu v sobě (ne jako obojživelníci, ti musí snášet vajíčka do vody, na zemi by jim vajíčka bez skořápky vyschla).
A konečně - asi před 250 milióny let se objevili první dinosauři. "Vládli" na Zemi dlouhých asi tak 184 miliónů let! Jejich zkameněliny (hlavně kosti) se nacházejí na celém světě. Známe jich už více než 1000 druhů. Býložravce i masožravce. Jeden druh byl nalezený v roce 2003 (jedna velká kost) i v České republice, blízko Kutné hory. V roce 2017 byl tento druh nazván Burianosaurus augustai.
Dříve si vědci mysleli, že tělo dinosaurů pokrývaly šupiny. Podle posledních archeologických nálezů se ale zdá, že dinosauři byli opeření! A navíc - ptáci jsou možná poslední žijící dinosauři!
Velká doba dinosaurů skončila před 66 milióny let. Je možné, že jejich hromadné vyhynutí způsobil dopad velkého meteoritu na Zemi.
VÝTVARNÁ ČINNOST:
skupinová práce na velký formát - lepenka,, podle ilustrací v knihách - dinosauři ve svém prostředí.
10. DINOSAUŘI
VÝTVARNÁ ČINNOST:
plastika dinosaura.podle fantazie. Novinový papír, papírová lepenka, tapetové lepidlo, akrylové barvy
plastika dinosaura.podle fantazie. Novinový papír, papírová lepenka, tapetové lepidlo, akrylové barvy
11. NAŠE VELKÁ RODINA - SAVCI
První savci se vyvinuli ze savcovitých plazů (Synapsida) již někdy před 180 miliony let. Nyní na Zemi žije jen několik málo druhů z řádu ptakořitných savců – ti ještě snášejí vajíčka. Ostatní savci, vačnatci a placentálové, rodí živá mláďata. Typickým znakem pro nás všechny savce je, že krmíme mláďata mateřským mlékem. Zlatý věk pro nás nastal až po vyhynutí dinosaurů před 66 miliony let.
VÝTVARNÁ ČINNOST: portréty savců podle fotografií a kreseb. Tuš, perko, lavírování ředěnou tuší. Formát 9x15 cm Na výstavě v rámečcích z Ikea., uspořádáno jako "fylogenetický strom", rodokmen předků a příbuzných.
VÝTVARNÁ ČINNOST: portréty savců podle fotografií a kreseb. Tuš, perko, lavírování ředěnou tuší. Formát 9x15 cm Na výstavě v rámečcích z Ikea., uspořádáno jako "fylogenetický strom", rodokmen předků a příbuzných.
12. LIDÉ V POSLEDNÍCH 3 MILIONECH LET
Jak žili naši předci, o čem spolu mluvili? Můžeme si to zkusit představit.. Od prvních Australopitéků, kteří již chodili po dvou nohách, ale způsobem života se jen málo lišili od jiných primátů, až po různé druhy rodu HOMO – člověk zručný (žil v době před 2,4 – 1,5 milióny let, uměl vyrábět první kamenné nástroje), člověk vzpřímený (před 1,9 – 100 000 lety, vyráběl komplikovanější kamenné nástroje), člověk neandertálský (před 150 000 – 40 000 lety) a člověk moudrý (v době před 800 000 lety až do dnes). Všechno začalo zřejmě v Africe – a to dokonce několikrát! Z Afriky se rozšířil člověk vzpřímený, později také člověk moudrý.
VÝTVARNÁ ČINNOST: komix - krajina vytvořená trháním a nalepováním pomalovaných papírů. Uvědomění si plánů v krajině, perspektivy. Kresba lidí v krajině v pohybu, interakcích. Dolepení "bublin" s verbální komunikací lidí.
13. ZVÍŘATA DOBY LEDOVÉ
V době pře 2.5 miliony let se začalo měnit klima na Zeměkouli, došlo k ochlazení. Následovaly doby ledové a meziledové – střídání velmi chladných a teplejších období. Organismy na Zemi se adaptovaly na změněné podmínky. Zdá se, že být velký v době ledové má celou řadu výhod: vaše tělo bude schopno lépe čelit chladu a okruh vašich nepřátel se mnohonásobně zmenší. Je-li tedy dostatek prostoru a stravy je dobré být velký! Nejznámější představitel vyhynulých chobotnatců z doby ledové je srstnatý mamut, v našich končinách ale žili i obrovští srstnatí nosorožci, jednorozí nosorožci (jejich roh byl dlouhý až 2 metry!), jeskynní lvi a medvědi. Na americkém kontinentě bylo možné potkat například Šavlozubce smilodona (nesprávný název šavlozubý tygr) nebo obří pásovce, bobry či lenochody.
VÝTVARNÁ ČINNOST: kresba pastelem na barevný papír podle předlohy
16. JESKYNNÍ MALBY
Na stěny jeskyní možná již malovali Neandertálci (malby objevené v roce 2018 ve Španělsku – snad z doby před 64 000 lety). Nejznámější jsou ale pomalované jeskyně z pozdější doby –30 000 až 11 000 let před Kristem. Jeskynní malby se vyskytují často v jeskyních špatně přístupných a bez denního světla, zpravidla beze stop osídlení. Někde jsou stěny očazené od loučí nebo pochodní a někde je třeba předpokládat použití lešení. Použité barvy jsou hlavně hlinky (různé odstíny okru) a dřevěné uhlí. Obrysy jsou někdy vyryté do skály. Tématem jsou v Evropě převážně zvířata, koně, bizoni, mamuti, nosorožci.. v Africe jsou častější stylizované postavy lovců, kromě toho i geometrické útvary a otisky rukou.
VÝTVARNÁ ČINNOST: malba temperou, kresba uhlem na předem podmalované balící papíry či vlnité lepenky. Inspirace fotografiemi jeskynních maleb, využití znalostí z minulé hodiny o zvířatech doby ledové.
Na stěny jeskyní možná již malovali Neandertálci (malby objevené v roce 2018 ve Španělsku – snad z doby před 64 000 lety). Nejznámější jsou ale pomalované jeskyně z pozdější doby –30 000 až 11 000 let před Kristem. Jeskynní malby se vyskytují často v jeskyních špatně přístupných a bez denního světla, zpravidla beze stop osídlení. Někde jsou stěny očazené od loučí nebo pochodní a někde je třeba předpokládat použití lešení. Použité barvy jsou hlavně hlinky (různé odstíny okru) a dřevěné uhlí. Obrysy jsou někdy vyryté do skály. Tématem jsou v Evropě převážně zvířata, koně, bizoni, mamuti, nosorožci.. v Africe jsou častější stylizované postavy lovců, kromě toho i geometrické útvary a otisky rukou.
VÝTVARNÁ ČINNOST: malba temperou, kresba uhlem na předem podmalované balící papíry či vlnité lepenky. Inspirace fotografiemi jeskynních maleb, využití znalostí z minulé hodiny o zvířatech doby ledové.
15.NÁDOBY, ZBRANĚ, ŠPERKY..
Vykopávky z pravěkých dob nám mohou mnohé říci o způsobu života našich předků. V zemi se však uchovaly jen některé materiály – kámen, kosti, později keramika a kovové předměty.
VÝTVARNÁ ČINNOST: podle předlohy (fotografie) - akvarel, detaily předem nakreslené bílým voskovým pastelem.
Vykopávky z pravěkých dob nám mohou mnohé říci o způsobu života našich předků. V zemi se však uchovaly jen některé materiály – kámen, kosti, později keramika a kovové předměty.
VÝTVARNÁ ČINNOST: podle předlohy (fotografie) - akvarel, detaily předem nakreslené bílým voskovým pastelem.
16. ŠPERKY
Nejstarší nalezený šperk je asi 100 000 let starý, jsou to korálky z proděrovaných mušliček.
Takto vypadal náhrdelník ze zubů polární lišky a zkamenělin mušlí, vyrobený lovci mamutů (naleziště Dolní Věstonice, stáří mezi 25 000 až 30 000 lety před Kristem).
Barevné skleněné korálky jsou známé na našem území z mnohem pozdější doby 800–45 let před Kristem. Surovina na jejich výrobu byla dovážena ze středomoří, ale vlastní výrobu v té době u nás žijící Keltové ovládali. Charakteristickým dekorem těchto korálků jsou „očka“.
VÝTVARNÁ ČINNOST: výroba korálků - ze samotvrdnoucí keramické hmoty, z kousků suchých větviček popínavé rostliny Trubače, z Fimo hmoty (keltské korálky), voskovaná šňůra.
Nejstarší nalezený šperk je asi 100 000 let starý, jsou to korálky z proděrovaných mušliček.
Takto vypadal náhrdelník ze zubů polární lišky a zkamenělin mušlí, vyrobený lovci mamutů (naleziště Dolní Věstonice, stáří mezi 25 000 až 30 000 lety před Kristem).
Barevné skleněné korálky jsou známé na našem území z mnohem pozdější doby 800–45 let před Kristem. Surovina na jejich výrobu byla dovážena ze středomoří, ale vlastní výrobu v té době u nás žijící Keltové ovládali. Charakteristickým dekorem těchto korálků jsou „očka“.
VÝTVARNÁ ČINNOST: výroba korálků - ze samotvrdnoucí keramické hmoty, z kousků suchých větviček popínavé rostliny Trubače, z Fimo hmoty (keltské korálky), voskovaná šňůra.
17. KERAMIKA
Keramika je jedno z nejstarších řemesel. Nejdříve mohlo jít o hliněné předměty, sušené na slunci. Později byla objevena možnost vypalování v ohni, v peci. Věstonická Venuše je vlastně keramická soška – vytvořená někdy před 29 000 – 25 000 lety. Nejstarší užitková keramika byla nalezena v Japonsku a v Číně, její stáří je asi 17 000 let. V Čechách a na Moravě archeologové nacházejí nejstarší keramické nádoby z doby asi 6000 let před Kristem. V určitém období byla rozšířená „móda“ zdobení nádob charakteristickým způsobem.
Nejstarší je keramika lineární. Později lidé vyráběli tzv. vypíchanou keramiku (od začátku 5 tisíciletí př.n.l.), nebo nádoby zdobené otiskem šňůry (2900–2350 př.n.l.).
VÝTVARNÁ ČINNOST: nádoby, figury, kopie keramických pravěkých artefaktů. Zdobení liniemi, vypichováním, obtiskem šňůry. Po vypálení zvýraznění plastičnosti burelem, vytření, červenohnědá engoba, průhledná glazura.
Keramika je jedno z nejstarších řemesel. Nejdříve mohlo jít o hliněné předměty, sušené na slunci. Později byla objevena možnost vypalování v ohni, v peci. Věstonická Venuše je vlastně keramická soška – vytvořená někdy před 29 000 – 25 000 lety. Nejstarší užitková keramika byla nalezena v Japonsku a v Číně, její stáří je asi 17 000 let. V Čechách a na Moravě archeologové nacházejí nejstarší keramické nádoby z doby asi 6000 let před Kristem. V určitém období byla rozšířená „móda“ zdobení nádob charakteristickým způsobem.
Nejstarší je keramika lineární. Později lidé vyráběli tzv. vypíchanou keramiku (od začátku 5 tisíciletí př.n.l.), nebo nádoby zdobené otiskem šňůry (2900–2350 př.n.l.).
VÝTVARNÁ ČINNOST: nádoby, figury, kopie keramických pravěkých artefaktů. Zdobení liniemi, vypichováním, obtiskem šňůry. Po vypálení zvýraznění plastičnosti burelem, vytření, červenohnědá engoba, průhledná glazura.
18. JAK SE LIDÉ OBLÉKALI
Oblečení nezkamenělo – co tedy naši předkové asi nosili na sobě? Australopitékové žili na Africkém kontinentě v době, kdy docházelo k postupným změnám klimatu (pralesy ustupovaly a bylo více savan s menšími lesíky). Byli pravděpodobně chlupatí jako naši příbuzní primáti. Člověk zručný i člověk vzpřímený asi ještě chodil nahý. V teplé Africe bylo výhodné být vysoký a štíhlý, člověk vzpřímený ztratil většinu ochlupení, chlazení těla obstaraly nové potní žlázy. Naproti tomu Neandertálci, kteří pocházejí z Evropy, žili v chladném prostředí – v době ledové se jejich těla přizpůsobila chladu, stala se robustní (to znamená, že měli menší povrch kůže k ochlazování). Je pravděpodobné, že neandertálci se již oblékali do zvířecích kožešin. Člověk moudrý se při své pozdější migraci z Afriky musel také začít oblékat, a to více a tepleji než Neandertálci. Podle nálezů kostěných jehel a škrabadel na kůži se zdá, že člověk moudrý brzy neandertálce předstihl v krejčovských dovednostech.
VÝTVARNÁ ČINNOST: Obkreslování dětí vzájemně na balicí papír, v určitém pohybu (představa, že neleží..). Kresba pastelem - tělo, obličej, oblečení.. malba temperou - pozadí, okolí postav.
Oblečení nezkamenělo – co tedy naši předkové asi nosili na sobě? Australopitékové žili na Africkém kontinentě v době, kdy docházelo k postupným změnám klimatu (pralesy ustupovaly a bylo více savan s menšími lesíky). Byli pravděpodobně chlupatí jako naši příbuzní primáti. Člověk zručný i člověk vzpřímený asi ještě chodil nahý. V teplé Africe bylo výhodné být vysoký a štíhlý, člověk vzpřímený ztratil většinu ochlupení, chlazení těla obstaraly nové potní žlázy. Naproti tomu Neandertálci, kteří pocházejí z Evropy, žili v chladném prostředí – v době ledové se jejich těla přizpůsobila chladu, stala se robustní (to znamená, že měli menší povrch kůže k ochlazování). Je pravděpodobné, že neandertálci se již oblékali do zvířecích kožešin. Člověk moudrý se při své pozdější migraci z Afriky musel také začít oblékat, a to více a tepleji než Neandertálci. Podle nálezů kostěných jehel a škrabadel na kůži se zdá, že člověk moudrý brzy neandertálce předstihl v krejčovských dovednostech.
VÝTVARNÁ ČINNOST: Obkreslování dětí vzájemně na balicí papír, v určitém pohybu (představa, že neleží..). Kresba pastelem - tělo, obličej, oblečení.. malba temperou - pozadí, okolí postav.
9. MEGALYTICKÉ STAVBY
Od 5. tisíciletí před Kristem stavěli lidé v různých místech Evropy stavby z obrovských kusů kamene. Dnes se můžeme jen dohadovat, jaký význam a účel tyto stavby měly: možná k náboženským slavnostem, zdá se, že některé sloužily jako kalendář – podle průchodu slunečních paprsků mezi určitými kamennými sloupy bylo možné určovat slunovrat, rovnodennost (Stonehenge ve Velké Británii). V Čechách máme několik menhirů a také záhadné řady z více než 2000 kamenů u Kounova.
VÝTVARNÁ ČINNOST: "tesání" menhirů, dolmenů, trilitů z předem připravených kusů tvárnice Ytong. Malba temperou na lepenku velkého formátu - společná práce.
Od 5. tisíciletí před Kristem stavěli lidé v různých místech Evropy stavby z obrovských kusů kamene. Dnes se můžeme jen dohadovat, jaký význam a účel tyto stavby měly: možná k náboženským slavnostem, zdá se, že některé sloužily jako kalendář – podle průchodu slunečních paprsků mezi určitými kamennými sloupy bylo možné určovat slunovrat, rovnodennost (Stonehenge ve Velké Británii). V Čechách máme několik menhirů a také záhadné řady z více než 2000 kamenů u Kounova.
VÝTVARNÁ ČINNOST: "tesání" menhirů, dolmenů, trilitů z předem připravených kusů tvárnice Ytong. Malba temperou na lepenku velkého formátu - společná práce.
