EVOLUCE
Roční projekt připravovaný na podkladě knihy Davida Attemborougha Life on Earth (vydání z roku 2018).
Roční projekt připravovaný na podkladě knihy Davida Attemborougha Life on Earth (vydání z roku 2018).
NÁRODNÍ MUZEUM - VÝSTAVY "EVOLUCE" A "PRAVĚK"
PŘÍRODNÍ VÝBĚR
Charles Darwin 1809 - 1882
studia medicíny a teologie, zájem o přírodu, entomologie
plavba na lodi Beagle kolem světa 1831- 2.10. 1836
princip přírodního výběru. 1859 vydal knihu O původu druhů.
ale i jiné přírodovědné výzkumy, například o žížalách (30 let sledoval pozemek bez zásahu člověka- vznik humusu..)
Alfred Russel Wallace: 1822 - 1913
Spoluobjevitel principu přírodního výběru, výzkumy v Amazonii a Malajsii, objev Wallaceovy linie. S Darwinem byli přátelé..
studia medicíny a teologie, zájem o přírodu, entomologie
plavba na lodi Beagle kolem světa 1831- 2.10. 1836
princip přírodního výběru. 1859 vydal knihu O původu druhů.
ale i jiné přírodovědné výzkumy, například o žížalách (30 let sledoval pozemek bez zásahu člověka- vznik humusu..)
Alfred Russel Wallace: 1822 - 1913
Spoluobjevitel principu přírodního výběru, výzkumy v Amazonii a Malajsii, objev Wallaceovy linie. S Darwinem byli přátelé..
PLANETA ZEMĚ
ZROD ŽIVOTA A PRVNÍ BUŇKY
Podle současných teorií to byl někdy před 3,8 až 3.5 miliardami let jednoduchý jednobuněčný organismus, ze kterého se vyvinuly všechny následující formy života. Pravděpodobně žil v horké vodě blízko podmořských sopečných sopouchů.
TOYEN - OBRAZY
TVARY BAREV
SOLŽITÉ MIKROORGANISMY - DÍRKOVCI, ROZSIVKY, MŘÍŽOVCI..
Během následujících asi tak 2 miliard let se některé živé buňky stávaly stále složitější. Občas jedna pohltila druhou a ta druhá uvnitř ní dál žila jako její součást. Podobně i uvnitř buněk našeho těla žijí „potomci“ těchto původně samostatných organismů (např. mitochondrie). Některé organismy se naučily využívat energii slunečního světla pomocí fotosyntézy. Jako vedlejší produkt vyrobily kyslík v atmosféře, který byl nezbytný pro další vývoj života na Zemi.
SINICE A ŘASY
Nejstarší důkazy o existenci sinic na Zemi jsou z doby před 3,5 miliardami let (zkameněliny tzv. stromatolity). Až do doby před 600 miliony let byly sinice nejrozšířenějšími organismy na Zemi a tento dlouhý úsek geologické historie naší planety je označovaný jako „věk sinic“. Díky sinicím se také postupně zvyšoval obsah kyslíku v atmosféře, což posléze umožnilo život na suché zemi.
MOŘSKÉ HOUBY
První známé mnohobuněčné organismy. Jejich buňky se někdy před 800–700 miliony let naučily spolupracovat. Přesto každá buňka může přežít i samostatně. Mořské houby filtrují vodu skrze svoje stěny, takto zachycují potřebné živiny a kyslík. Nemají žádný nervový systém ani orgány nebo svaly.
KAMBRIUM - PŘED PŮL MILIARDOU LET - ZÁHADNÍ ŽIVOČICHOVÉ
Na Zeměkouli dlouho žily jen jednobuňečné organismy. Později se zřejmě některé buňky přidaly k sobě, žačaly si pomáhat: jedny byly na okraji - chránily ostatní , jiné uprostřed - zachycovaly a zpracovávaly živiny. První organismy, které takto vznikly, byly zřejmě mořské houby (možná už před 760 miliony let). Jejich buňky si pomáhají, ale dokáží přežít i každá sama! U dalších organismů už to ale neplatí - mají mnoho buněk, každá má svůj přesný úkol a samostatně by už nepřežily.
Jak víme, že to tak opravdu bylo? Archeologové nacházejí zkameněliny Nnejstarší zkameněliny mnohobuněčných organismů jsou už z doby před 500 miliony let.V té době se v mořích proháněli (nebo ploužili?) opravdu divní tvorové: vědci je nazvali Opabinia, Anomalocaris, Pikaia, Hallucigenia. Mimochodem - malý červíček Pikaia by mohl být naším nejstarším objeveným předkem obratlovcem, jeho tělo je totiž vyztuženo něčím jako jednoduchou páteří.
Na Zeměkouli dlouho žily jen jednobuňečné organismy. Později se zřejmě některé buňky přidaly k sobě, žačaly si pomáhat: jedny byly na okraji - chránily ostatní , jiné uprostřed - zachycovaly a zpracovávaly živiny. První organismy, které takto vznikly, byly zřejmě mořské houby (možná už před 760 miliony let). Jejich buňky si pomáhají, ale dokáží přežít i každá sama! U dalších organismů už to ale neplatí - mají mnoho buněk, každá má svůj přesný úkol a samostatně by už nepřežily.
Jak víme, že to tak opravdu bylo? Archeologové nacházejí zkameněliny Nnejstarší zkameněliny mnohobuněčných organismů jsou už z doby před 500 miliony let.V té době se v mořích proháněli (nebo ploužili?) opravdu divní tvorové: vědci je nazvali Opabinia, Anomalocaris, Pikaia, Hallucigenia. Mimochodem - malý červíček Pikaia by mohl být naším nejstarším objeveným předkem obratlovcem, jeho tělo je totiž vyztuženo něčím jako jednoduchou páteří.
MEDŮZY
Nejstarší známé mnohobuněčné organismy (snad z doby již před 600 miliony let), které již mají specializované orgány: něco jako primitivní svaly a jednoduchou nervovou soustavu. Žahavé buňky na jejich chapadlech ale reagují samostatně a vystřelí vlákno s jedem mnohem rychleji, než kdyby informace o pohybu kořisti šla nejprve do mozku a pak zpět na povrch těla.
PLOŠTĚNKY
MĚKKÝŠI
Mají měkké tělo souměrné podle osy, někteří si je chrání vápenitou skořápkou. Před 400 miliony let se vyvinuli amoniti, žili v mořích ve velkém množství. Jejich spirálově zatočené skořápky dosahovaly i velikosti kola nákladního automobilu. Poslední amoniti vyhynuli před 66 miliony let. K měkkýšům patří i sépie a chobotnice, ty již ztratily skořápku. Jsou ale dnes jedni z nejchytřejších zvířat díky složitému nervovému systému.
Mají měkké tělo souměrné podle osy, někteří si je chrání vápenitou skořápkou. Před 400 miliony let se vyvinuli amoniti, žili v mořích ve velkém množství. Jejich spirálově zatočené skořápky dosahovaly i velikosti kola nákladního automobilu. Poslední amoniti vyhynuli před 66 miliony let. K měkkýšům patří i sépie a chobotnice, ty již ztratily skořápku. Jsou ale dnes jedni z nejchytřejších zvířat díky složitému nervovému systému.
NAHOŽÁBŘÍ (MĚKÝŠI, PLŽI)
ALEŠ LAMR - OBRAZY A AKVARELY
ZELENÉ SUCHOZEMSKÉ ROSTLINY
Rostliny jsou pro život na Zemi nepostradatelné. Vyrábějí s pomocí sluneční energie organickou hmotu – potravu pro všechny ostatní – a kyslík, potřebný k dýchání živočichů. Suchou zemi osídlily někdy před 450 miliony let. Krytosemenné rostliny s barevnými květy se vyvinuly mnohem později, před 135 miliony let. Květy jsou signalizací pro hmyz: tady se dobře najíš nektaru – a zároveň pomůžeš s přenesením pylu na jinou rostlinu!
Mořské řasy se jistě dostaly i na břehy moře, jako zelený povlak možná někde lemovaly útesy nebo pláže. Na souši však mohly růst až jiné rostliny - jedny z prvních byly zřejmě mechy. Tvořily zelené polštářky všude tam, kde bylo dost vlhkosti. Jejich stvoly jsou však měkké, a i když jedna rostlinka podpírá druhou, nemohou vyrůst výše než pár centimetrů. První suchozemské rostliny s trochu pevnějším stonkem - i když ještě bez kořenů - se na Zemi objevily někdy před 400 miliony let. Rostliny závisí na světle. Na zastíněném místě nerostou. Začaly tedy mezi sebou závodit o místo na slunci. Před 350 miliony let rostly na Zemi husté pralesy, stromovité plavuně, přesličky a kapradiny dosahovaly výšky až 30 metrů (jako 10 patrový dům!). Jejich pozůstatky těžíme dnes jako uhlí.
Pro rostliny se stalo výhodnější přesunout i rozmnožovací části nahoru, tam je nemohlo zašlápnout zvíře a spory se mohou rozletěd do dálky - cykasy už mají něco jako primitivní šišku. Šišky jehličnanů opyluje vítr, stromy tedy musí pylu vytvářet spoustu, není vůbec jisté, kam doletí.. Chytřejší řešení "vymyslely" kvetoucí rostliny (na Zemi se objevily zhruba před 100 miliony let): používají hmyz jako poslíčky! Proto jsou také květy krásně barevné (vyznačují něco jako heliport pro dosednutí), obsahují sladký nektar (speciální odměna pro dopravce..) a voní (také šikovný signál).
Magnólie kvetly již v době dinosaurů - na květech je vidět, že barevné okvětní plátky jsou vlastně přeměněné listy.
Strom Jinan dvoulaločný žádné barevné květy nemá, musí se spolehnout na vítr, jako jehličnany - je to mnohem starší druh, před 200 miliony let rostl na celé severní polokouli, dnes v přírodě skoro vyhynul.
Rostliny jsou pro život na Zemi nepostradatelné. Vyrábějí s pomocí sluneční energie organickou hmotu – potravu pro všechny ostatní – a kyslík, potřebný k dýchání živočichů. Suchou zemi osídlily někdy před 450 miliony let. Krytosemenné rostliny s barevnými květy se vyvinuly mnohem později, před 135 miliony let. Květy jsou signalizací pro hmyz: tady se dobře najíš nektaru – a zároveň pomůžeš s přenesením pylu na jinou rostlinu!
Mořské řasy se jistě dostaly i na břehy moře, jako zelený povlak možná někde lemovaly útesy nebo pláže. Na souši však mohly růst až jiné rostliny - jedny z prvních byly zřejmě mechy. Tvořily zelené polštářky všude tam, kde bylo dost vlhkosti. Jejich stvoly jsou však měkké, a i když jedna rostlinka podpírá druhou, nemohou vyrůst výše než pár centimetrů. První suchozemské rostliny s trochu pevnějším stonkem - i když ještě bez kořenů - se na Zemi objevily někdy před 400 miliony let. Rostliny závisí na světle. Na zastíněném místě nerostou. Začaly tedy mezi sebou závodit o místo na slunci. Před 350 miliony let rostly na Zemi husté pralesy, stromovité plavuně, přesličky a kapradiny dosahovaly výšky až 30 metrů (jako 10 patrový dům!). Jejich pozůstatky těžíme dnes jako uhlí.
Pro rostliny se stalo výhodnější přesunout i rozmnožovací části nahoru, tam je nemohlo zašlápnout zvíře a spory se mohou rozletěd do dálky - cykasy už mají něco jako primitivní šišku. Šišky jehličnanů opyluje vítr, stromy tedy musí pylu vytvářet spoustu, není vůbec jisté, kam doletí.. Chytřejší řešení "vymyslely" kvetoucí rostliny (na Zemi se objevily zhruba před 100 miliony let): používají hmyz jako poslíčky! Proto jsou také květy krásně barevné (vyznačují něco jako heliport pro dosednutí), obsahují sladký nektar (speciální odměna pro dopravce..) a voní (také šikovný signál).
Magnólie kvetly již v době dinosaurů - na květech je vidět, že barevné okvětní plátky jsou vlastně přeměněné listy.
Strom Jinan dvoulaločný žádné barevné květy nemá, musí se spolehnout na vítr, jako jehličnany - je to mnohem starší druh, před 200 miliony let rostl na celé severní polokouli, dnes v přírodě skoro vyhynul.
ANNA ZEMÁNKOVÁ
(1908 - 1986)
Představitelka Art brut - bez formálního výtvarného vzdělání. Vyučila se dentistkou, měla vlastní ordinaci. věnovala se rodině - 3 synové a dcera (třetí syn Bohumil zemánek - sochař). Ccca v 50 letech se vrátila k výtvarné tvorbě. pořádala domácí výstavy. Dnes její díla jsou ve světových sbírkách.
(1908 - 1986)
Představitelka Art brut - bez formálního výtvarného vzdělání. Vyučila se dentistkou, měla vlastní ordinaci. věnovala se rodině - 3 synové a dcera (třetí syn Bohumil zemánek - sochař). Ccca v 50 letech se vrátila k výtvarné tvorbě. pořádala domácí výstavy. Dnes její díla jsou ve světových sbírkách.
ČLENOVCI - HMYZ - VÁŽKY
Před 300 miliony let se objevil první okřídlený hmyz. Jedny z nejstarších jsou vážky. Největší dosahovaly rozpětí křídel až 70 cm! Vážky jsou dravé, loví jiný hmyz do košíku ze tří párů nohou natažených dopředu. Vidí neobyčejně přesně díky obrovským mozaikovitým očím po stranách hlavy. Křídla nemohou složit podél těla a mávají s nimi jen nahoru a dolů, ale dokáží létat rychlostí až 30 km/h.
Hmyz - jako ostatní členovci (např. i trilobiti..) má pevný obal těla, nemá kostru uvnitř těla. Když roste, musí se svléknout ze starého obalu.
Nejstarší druhy hmyzu ještě nemají křídla (například rybenky... viděli jste je někde ve sklepě?).
Před 300 miliony let se objevil první okřídlený hmyz. Jedny z nejstarších jsou vážky. Největší dosahovaly rozpětí křídel až 70 cm! Vážky jsou dravé, loví jiný hmyz do košíku ze tří párů nohou natažených dopředu. Vidí neobyčejně přesně díky obrovským mozaikovitým očím po stranách hlavy. Křídla nemohou složit podél těla a mávají s nimi jen nahoru a dolů, ale dokáží létat rychlostí až 30 km/h.
Hmyz - jako ostatní členovci (např. i trilobiti..) má pevný obal těla, nemá kostru uvnitř těla. Když roste, musí se svléknout ze starého obalu.
Nejstarší druhy hmyzu ještě nemají křídla (například rybenky... viděli jste je někde ve sklepě?).
ČLENOVCI - HMYZ - BROUCI
Brouci mají jeden pár křídel přeměněný na pevné krovky. Křídla " k létání" skládají pod krovky. Proti vážkám také nijak zvlášť dobří letci nejsou. Ale byli zřejmě první, kdo začal rostlinám pomáhat s opylováním. Je jich obrovské množství druhů - jen těch popsaných je přes 400 000!
Brouci mají jeden pár křídel přeměněný na pevné krovky. Křídla " k létání" skládají pod krovky. Proti vážkám také nijak zvlášť dobří letci nejsou. Ale byli zřejmě první, kdo začal rostlinám pomáhat s opylováním. Je jich obrovské množství druhů - jen těch popsaných je přes 400 000!
JIŘÍ KOLÁŘ
1914 - 2002
Básník, výtvarník.
Koláž, muchláž, chiasmáž (polepování malými kousky textu, mapy...)
1914 - 2002
Básník, výtvarník.
Koláž, muchláž, chiasmáž (polepování malými kousky textu, mapy...)
ČLENOVCI - HMYZ - MOTÝLI
První, kdo začal (za odměnu) pomáhat rostlinám jako „dopravní služba“ s přenášením pylu, byli brouci. Motýli se objevili později, asi před 200 miliony let. Svoje mládí prožijí jako housenky neustálým žraním oblíbených listů rostlin. V kukle se promění – při vylétání musí složeným barevným křídlům „napumpovat“ cévy tekutinou, shromážděnou v zadečku. Cévy pak ztuhnou jako „výztuž“ a motýl se může rozletět ke květům, ze kterých saje nektar.
Některé druhy hmyzu, jako třeba motýli a brouci, vypadají dospělí zcela jinak, než v mládí. Housenka se promění v kuklu, uvnitř kukly začnou růst připravené buňky, které byly do té doby úplně maličké. Rostou křídla a zcela jiné tělo. Křídla jsou složená, po vylíhnutí z kukly motýl napumpuje tekutinu ze zadečku do měkkých cév ve křídlech. Křídla se napnou. Cévy pak ztvrdnou a utvoří kostru křídla. Křídla jsou pokrytá barevnými šupinami. Některé barvy my ani nevidíme, nemáme oči jako motýli - ti vidí i ultrafialové světlo.
První, kdo začal (za odměnu) pomáhat rostlinám jako „dopravní služba“ s přenášením pylu, byli brouci. Motýli se objevili později, asi před 200 miliony let. Svoje mládí prožijí jako housenky neustálým žraním oblíbených listů rostlin. V kukle se promění – při vylétání musí složeným barevným křídlům „napumpovat“ cévy tekutinou, shromážděnou v zadečku. Cévy pak ztuhnou jako „výztuž“ a motýl se může rozletět ke květům, ze kterých saje nektar.
Některé druhy hmyzu, jako třeba motýli a brouci, vypadají dospělí zcela jinak, než v mládí. Housenka se promění v kuklu, uvnitř kukly začnou růst připravené buňky, které byly do té doby úplně maličké. Rostou křídla a zcela jiné tělo. Křídla jsou složená, po vylíhnutí z kukly motýl napumpuje tekutinu ze zadečku do měkkých cév ve křídlech. Křídla se napnou. Cévy pak ztvrdnou a utvoří kostru křídla. Křídla jsou pokrytá barevnými šupinami. Některé barvy my ani nevidíme, nemáme oči jako motýli - ti vidí i ultrafialové světlo.
OBRATLOVCI
LATIMÉRIE PODIVNÁ
MARC CHAGALL
(1897 v Rusku - 1985 ve Francii)
malíř, vlastní umělecký styl
(1897 v Rusku - 1985 ve Francii)
malíř, vlastní umělecký styl
JAROSLAV RÓNA
(narozen 1957)
Sochař, malíř, scénograf.. Socha Franze Kafky na Starém městě, Malý marťan na Hadovce..
(narozen 1957)
Sochař, malíř, scénograf.. Socha Franze Kafky na Starém městě, Malý marťan na Hadovce..
PRAVĚKÉ RYBY, PARYBY
Zkamenělina malého podlouhlého tvora s ploutvemi a tělem vyztuženým hřbetní strunou byla nalezena už mezi trilobity z doby před 550 miliony let. Byl na začátku velké skupiny obratlovců. Ti nejjednodušší neuměli ještě otevřít ústa... zato žraloci už mají pořádné čelisti a zuby. Paryby – žraloci a rejnoci – nemají dobrý zrak, vidí jen černobíle. Orientují se podle čichu a sluchu. Největší žralok byl Megalodon, dorůstal až 20 m. Vyhynul až asi před 3 miliony let.
před 400 - 480 miliony let vznik prvních obratlovců - předchůdci ryb
Paryby - Nemají vzduchový měchýř - musí stále plavat, jinak jdou ke dnu. Jejich tvar těla je dokonale přizpůsobený pohybu ve vodě.
Zkamenělina malého podlouhlého tvora s ploutvemi a tělem vyztuženým hřbetní strunou byla nalezena už mezi trilobity z doby před 550 miliony let. Byl na začátku velké skupiny obratlovců. Ti nejjednodušší neuměli ještě otevřít ústa... zato žraloci už mají pořádné čelisti a zuby. Paryby – žraloci a rejnoci – nemají dobrý zrak, vidí jen černobíle. Orientují se podle čichu a sluchu. Největší žralok byl Megalodon, dorůstal až 20 m. Vyhynul až asi před 3 miliony let.
před 400 - 480 miliony let vznik prvních obratlovců - předchůdci ryb
Paryby - Nemají vzduchový měchýř - musí stále plavat, jinak jdou ke dnu. Jejich tvar těla je dokonale přizpůsobený pohybu ve vodě.
RYBY
Ryba Lezec obojživelný dokáže žít dlouhou dobu mimo vodu, protože si udržuje vlhkost v žaberních dutinách. Pohybuje se pomocí prsních ploutví. Zato dvojdyšné ryby (např. bahník australský) mají již něco jako jednoduché plíce. Podobní živočichové začali osidlovat břehy již před 400 miliony let. Postupně se přizpůsobili životu na souši. Ploutve se změnily ve čtyři nohy.
OBOJŽIVELNÍCÍ
Proč se obojživelníci, čtyřnozí potomci ryb, pracně drápali na souš? Možná je před cca 350 miliony let lákala hojnost potravy... Na souši v té době nežili žádní plazi, savci nebo ptáci. Největší obojživelníci tehdy dosahovali délky až 9 metrů. Velká část obojživelníků později vyhynula.
Proč se obojživelníci, čtyřnozí potomci ryb, pracně drápali na souš? Možná je před cca 350 miliony let lákala hojnost potravy... Na souši v té době nežili žádní plazi, savci nebo ptáci. Největší obojživelníci tehdy dosahovali délky až 9 metrů. Velká část obojživelníků později vyhynula.
OBOJŽIVELNÍCI - ŽÁBY
Nejpočetnější skupinou obojživelníků jsou dnes žáby. Stále jsou vázány na vodní prostředí, do vody snášejí vajíčka. Vylíhlí pulci dýchají žábrami jako jejich dávní rybí předci. V dospělosti ztrácejí ocas a na souši dýchají plícemi. Některé žáby jsou jedovaté. Svoji nebezpečnost pro případné predátory ukazují výrazným zbarvením. Masožravci v jejich prostředí mají díky přírodnímu výběru zakódovaný instinkt: něco takového nežer!
Nejpočetnější skupinou obojživelníků jsou dnes žáby. Stále jsou vázány na vodní prostředí, do vody snášejí vajíčka. Vylíhlí pulci dýchají žábrami jako jejich dávní rybí předci. V dospělosti ztrácejí ocas a na souši dýchají plícemi. Některé žáby jsou jedovaté. Svoji nebezpečnost pro případné predátory ukazují výrazným zbarvením. Masožravci v jejich prostředí mají díky přírodnímu výběru zakódovaný instinkt: něco takového nežer!
OBOJŽIVELNÍK - MLOK SKVRNITÝ
Žije v lesích - nejlépe listnatých, často na kamenitých stráních. Má jedové žlázy na kůži (jed salamandrin) - černožluté zbarvení varuje jiné živočichy, aby mloka nechtěli sežrat.. Samička neklade do vody vajíčka, ale malí mloci (larvy) se vyvýjejí v jejím těle. Po roce a půl, nebo dokonce po dvou letech samička larvičky vypouští do potoka, kde v tůni rostou asi půl roku, mají šedou barvu a vystupující keříčkovité žábry. Dospělí mloci vylezou z vody a pak již žijí na souši.
Žije v lesích - nejlépe listnatých, často na kamenitých stráních. Má jedové žlázy na kůži (jed salamandrin) - černožluté zbarvení varuje jiné živočichy, aby mloka nechtěli sežrat.. Samička neklade do vody vajíčka, ale malí mloci (larvy) se vyvýjejí v jejím těle. Po roce a půl, nebo dokonce po dvou letech samička larvičky vypouští do potoka, kde v tůni rostou asi půl roku, mají šedou barvu a vystupující keříčkovité žábry. Dospělí mloci vylezou z vody a pak již žijí na souši.
PLAZI - HATÉRIE
Živočich, který zůstal stejný posledních 200 milionů let. Něco mezi obojživelníkem a plazem. Ale už snáší vajíčka na souši (obalená pevnou blánou, aby nevyschla).
Živočich, který zůstal stejný posledních 200 milionů let. Něco mezi obojživelníkem a plazem. Ale už snáší vajíčka na souši (obalená pevnou blánou, aby nevyschla).
PLAZI - KROKODÝLI
Jako všichni plazi se musí "starat" o svoji tělesnou teplotu - neumí si ji udržet jako ptáci nebo savci. V noci se krokodýli ohřívají v teplé vodě. Ve dne otevřou tlamu a vánek jim ji ochlazuje. Ale plazi zase nemusí tolik jíst.. nespotřebují energii "na topení".
Krokodýli jsou dobří rodiče. Starají se o nakladená vajíčka - zahrabou je do písku nebo hromady listí, kontrolují je. Když se mláďata vylíhnou (a pískají), rodiče je opatrně přenesou v tlamě do vhodné tůně a tam na ně dohlížejí.
Jako všichni plazi se musí "starat" o svoji tělesnou teplotu - neumí si ji udržet jako ptáci nebo savci. V noci se krokodýli ohřívají v teplé vodě. Ve dne otevřou tlamu a vánek jim ji ochlazuje. Ale plazi zase nemusí tolik jíst.. nespotřebují energii "na topení".
Krokodýli jsou dobří rodiče. Starají se o nakladená vajíčka - zahrabou je do písku nebo hromady listí, kontrolují je. Když se mláďata vylíhnou (a pískají), rodiče je opatrně přenesou v tlamě do vhodné tůně a tam na ně dohlížejí.
PLAZI - ŽELVY
Želvy jsou spolu s krokodýly jednou z nejstarších dosud žijících skupin plazů. Mají nejdokonalejší ochranu před predátory, krunýř. Některé želvy se vrátily k životu ve vodě – vajíčka však snášejí na souši, jako všichni ostatní plazi.
Želvy jsou spolu s krokodýly jednou z nejstarších dosud žijících skupin plazů. Mají nejdokonalejší ochranu před predátory, krunýř. Některé želvy se vrátily k životu ve vodě – vajíčka však snášejí na souši, jako všichni ostatní plazi.
PLAZI - DINOSAUŘI
Plazi vynalezli nepropustnou kůži a pevný nepropustný obal vajíček, skořápku. Díky tomu mohou celý život prožít na souši. Zlatý věk plazů začal někdy před 200 miliony let a ukončila jej srážka Země s obrovským asteroidem před 66 miliony let. Někteří dinosauři byli obrovští, na délku přes 30 metrů – jako 10 patrový dům naležato! Někteří se vrátili k životu ve vodě. Někteří ptakoještěři byli největšími létajícími obratlovci – velcí jako menší letadlo!
Plazi vynalezli nepropustnou kůži a pevný nepropustný obal vajíček, skořápku. Díky tomu mohou celý život prožít na souši. Zlatý věk plazů začal někdy před 200 miliony let a ukončila jej srážka Země s obrovským asteroidem před 66 miliony let. Někteří dinosauři byli obrovští, na délku přes 30 metrů – jako 10 patrový dům naležato! Někteří se vrátili k životu ve vodě. Někteří ptakoještěři byli největšími létajícími obratlovci – velcí jako menší letadlo!
Před 200 miliony let byly dnešní kontinenty spojené v jeden (Pangea), takže tito čtvernozí, vejcorodí a studenokrevní plazi se mohli rozšířit do celého světa. Byla jich spousta druhů na souši, od velikosti kuřete po obry, dlouhé od hlavy k ocasu přes 25 metrů . V moři žili obrovští ichtyosauři a pleisosauři, jejich nohy se změnily v ploutve.
Proč někteří dinosauři dosahovali takových velikostí? Býložravci možná potřebovali dosáhnout do korun stromů. Protože potravu nekousali, ale zpracovávali až v žaludku, mohli mít malou hlavu a dlouhý krk ji dokázal unést. Žaludek ale musel být velký, kapradiny a cykasy mají tuhé listy.. Velikost mohla také pomoci dinosaurům udržet si tělesné teplo (někteří proto možná měli i něco jako peří). A masožraví dinosauři, jako Tyranosaurus, museli být zase dostatečně velcí, aby býložravce ulovili.
Dinosauři "vládli" na Zemi přibližně 160 miliónů let. (Člověk je na Zemi ani ne dva miliony let..) Jejich dobu ukončila srážka Země s asteroidem, velkým na šířku asi 15 km (to je asi jako z Lysolaj na hrad Okoř), před 66 miliony let. Tehdy vyhynuli nejen dinosauři, ale asi 2/3 všech druhů živočichů (a mnoho rostlin) na Zemi, protože podmínky života (klima) se změnily (požáry, zemětřesení, tsunami, sopky...ochladilo se... v atmosféře byl prach po srážce).
Proč někteří dinosauři dosahovali takových velikostí? Býložravci možná potřebovali dosáhnout do korun stromů. Protože potravu nekousali, ale zpracovávali až v žaludku, mohli mít malou hlavu a dlouhý krk ji dokázal unést. Žaludek ale musel být velký, kapradiny a cykasy mají tuhé listy.. Velikost mohla také pomoci dinosaurům udržet si tělesné teplo (někteří proto možná měli i něco jako peří). A masožraví dinosauři, jako Tyranosaurus, museli být zase dostatečně velcí, aby býložravce ulovili.
Dinosauři "vládli" na Zemi přibližně 160 miliónů let. (Člověk je na Zemi ani ne dva miliony let..) Jejich dobu ukončila srážka Země s asteroidem, velkým na šířku asi 15 km (to je asi jako z Lysolaj na hrad Okoř), před 66 miliony let. Tehdy vyhynuli nejen dinosauři, ale asi 2/3 všech druhů živočichů (a mnoho rostlin) na Zemi, protože podmínky života (klima) se změnily (požáry, zemětřesení, tsunami, sopky...ochladilo se... v atmosféře byl prach po srážce).
PLAZI - PTAKOJEŠTĚŘI
Ptakoještěři (například Pterodaktylové) byli létající plazi. Ti největší měli rozměry jako menší letadlo, rozpětí křídel až 12 metrů (vážil 500 kg!). Jejich křídla tvořila kožovitá blána, napnutá mezi tělem a čtvrtým prstem předních nohou. Živili se hmyzem, lovili ryby ve vodě a menší obratlovce na souši.
Ptakoještěři (například Pterodaktylové) byli létající plazi. Ti největší měli rozměry jako menší letadlo, rozpětí křídel až 12 metrů (vážil 500 kg!). Jejich křídla tvořila kožovitá blána, napnutá mezi tělem a čtvrtým prstem předních nohou. Živili se hmyzem, lovili ryby ve vodě a menší obratlovce na souši.
PLAZI - HADI
Někteří plazi ztratili asi před 100 miliony let nohy - možná proto, že se původně přizpůsobili životu pod zemí. Nemají uši, ale vnímají otřesy a chvění půdy, někteří (chřestýš) umí dokonce vnímat tepelné paprsky a podle nich poznat, kde je kořist. Slepýš nohy nemá - ale ještě má na kostře zbylé pánevní a ramenní kosti! Někteří hadi mohou ulovit (také pomocí jedu) a sežrat opravdu velké zvíře, pak jen dlouho tráví.. Hadi jsou dodnes na mnoha místech největší vládci pouště - protože mají nepropustnou kůži a vaječnou skořápku..
Někteří plazi ztratili asi před 100 miliony let nohy - možná proto, že se původně přizpůsobili životu pod zemí. Nemají uši, ale vnímají otřesy a chvění půdy, někteří (chřestýš) umí dokonce vnímat tepelné paprsky a podle nich poznat, kde je kořist. Slepýš nohy nemá - ale ještě má na kostře zbylé pánevní a ramenní kosti! Někteří hadi mohou ulovit (také pomocí jedu) a sežrat opravdu velké zvíře, pak jen dlouho tráví.. Hadi jsou dodnes na mnoha místech největší vládci pouště - protože mají nepropustnou kůži a vaječnou skořápku..
PTÁCI
Jsou jedinými potomky dinosaurů, kteří přežili vymírání před 66 miliony let. Jejich peří má úžasné tepelně izolační vlastnosti a umožňuje ptákům udržet si stálou teplotu i ve velké zimě. Hodí se také jako ideální materiál pro nosné plochy křídel, ptáci jsou dnes vládci vzduchu. Někteří ptáci jsou výrazně barevní, ti nenápadní se zase dorozumívají dlouhými a složitými písněmi.
Jsou jedinými potomky dinosaurů, kteří přežili vymírání před 66 miliony let. Jejich peří má úžasné tepelně izolační vlastnosti a umožňuje ptákům udržet si stálou teplotu i ve velké zimě. Hodí se také jako ideální materiál pro nosné plochy křídel, ptáci jsou dnes vládci vzduchu. Někteří ptáci jsou výrazně barevní, ti nenápadní se zase dorozumívají dlouhými a složitými písněmi.
Peří je úžasný vynález. Je z keratinu, tedy ze stejné látky, jako jsou naše nehty nebo šupiny plazů. Má úplně skvělé tepelně izolační vlastnosti - a je to ideální materiál pro nosné plochy křídel. Na jednom krycím nebo obrysovém peru může být třeba milión malinkých háčků, které se do sebe zaklesnou a vytvářejí s dalšími pery rovnou pevnou plochu. Nadýchané prachové peří izoluje ve spodních vrstvách. Ptáci se o svoje peří musí dobře starat, udržovat je vodotěsné (většinou) a dobře uspořádané.
Proč ptáci zpívají? A proč jsou barevní? Zajímavé je, že často ti nenápadně zbarvení zpívají nejkrásněji... Žijí často v podrostu, blízko země, potřebují být ukrytí před predátory. Ale zároveň musí dát najevo, kde jsou, jedincům svého druhu! Naopak barevní ptáci se vzájemně najdou zrakem, jejich zvukový projev je většinou krátký a nelahodný.
https://temata.rozhlas.cz/priroda/ptaci
Létání je tak náročné na energii, že se ho ptáci vzdávají, kdykoliv nemusí uletět velkým predátorům ve svém prostředí .. běžci: pštrosi, kasuárové, nandu..
Proč ptáci zpívají? A proč jsou barevní? Zajímavé je, že často ti nenápadně zbarvení zpívají nejkrásněji... Žijí často v podrostu, blízko země, potřebují být ukrytí před predátory. Ale zároveň musí dát najevo, kde jsou, jedincům svého druhu! Naopak barevní ptáci se vzájemně najdou zrakem, jejich zvukový projev je většinou krátký a nelahodný.
https://temata.rozhlas.cz/priroda/ptaci
Létání je tak náročné na energii, že se ho ptáci vzdávají, kdykoliv nemusí uletět velkým predátorům ve svém prostředí .. běžci: pštrosi, kasuárové, nandu..
OLGA KARLÍKOVÁ
(1923 - 2004)
malířka a textilní výtvarnice (ÚBOK).
Inspirovala se přírodou, přírodními jevy (let ptáků, víření vody..)
Zaznamenávala akustické vjemy - zpěv ptáků, velryb.. ale také hudbu..
(1923 - 2004)
malířka a textilní výtvarnice (ÚBOK).
Inspirovala se přírodou, přírodními jevy (let ptáků, víření vody..)
Zaznamenávala akustické vjemy - zpěv ptáků, velryb.. ale také hudbu..
SAVCI
Objevili se na Zemi jako potomci plazů již někdy před 200 miliony let, ale zlatý věk savců nastal až po zániku dinosaurů. Savci jsou obratlovci (mají tělo vyztužené páteří), jsou teplokrevní jako ptáci, ale izolují se srstí. Dýchají plícemi a všichni krmí svoje mláďata mateřským mlékem.
Krátké období po zániku dinosaurů, někdy před 65 miliony let, byli největšími "vládci" - lovci - obrovští práci (Diatryma). Jedna skupina malých aktivních živočichů jim ale úspěšně unikala..Tito živočichové byli teplokrevní jako ptáci, ale izolovali se srstí. Objevili se na Zemi již někdy před 200 miliony let. Byli to potomci někdejších plazů - a jejich potomci se stali dnešními savci.
Savci se vyvýjeli různě na různých místech. Vačnatci jsou jen v Austrálii a Jižní Americe (kromě několika vyjimek - vačice..), protože v jednu dobu byly tyto kontinenty spojené do jednoho (Gondwana). V Laurasii se vyvýjeli placentálové.
Objevili se na Zemi jako potomci plazů již někdy před 200 miliony let, ale zlatý věk savců nastal až po zániku dinosaurů. Savci jsou obratlovci (mají tělo vyztužené páteří), jsou teplokrevní jako ptáci, ale izolují se srstí. Dýchají plícemi a všichni krmí svoje mláďata mateřským mlékem.
Krátké období po zániku dinosaurů, někdy před 65 miliony let, byli největšími "vládci" - lovci - obrovští práci (Diatryma). Jedna skupina malých aktivních živočichů jim ale úspěšně unikala..Tito živočichové byli teplokrevní jako ptáci, ale izolovali se srstí. Objevili se na Zemi již někdy před 200 miliony let. Byli to potomci někdejších plazů - a jejich potomci se stali dnešními savci.
Savci se vyvýjeli různě na různých místech. Vačnatci jsou jen v Austrálii a Jižní Americe (kromě několika vyjimek - vačice..), protože v jednu dobu byly tyto kontinenty spojené do jednoho (Gondwana). V Laurasii se vyvýjeli placentálové.
SAVCI - VEJCORODÍ - PTAKOPYSK a JEŽURA
Většina druhů vejcorodých savců již vymřela. Do současnosti přežili jen ptakopyskové a ježury v Austrálii a Nové Guineji. Od ostatních savců se liší tím, že jako jejich plazí předci ještě snášejí vejce. Vylíhlá mláďata však již krmí mateřským mlékem.
Většina druhů vejcorodých savců již vymřela. Do současnosti přežili jen ptakopyskové a ježury v Austrálii a Nové Guineji. Od ostatních savců se liší tím, že jako jejich plazí předci ještě snášejí vejce. Vylíhlá mláďata však již krmí mateřským mlékem.
SAVCI - VAČNATCI
SAVCI - PLACENTÁLOVÉ
SAVCI - PLACENTÁLOVÉ - LUSKOUNI
SAVCI - PLACENTÁLOVÉ - CHOBOTNATCI
SAVCI - PLACENTÁLOVÉ - SUDOKOPYTNÍCI - KYTOVCI
HOMO SAPIENS
To jsme my. Naši nejbližší žijící příbuzní jsou šimpanzi. Rod Homo se objevil na Zemi teprve nedávno, asi před 2,5 miliony let. Používáme nástroje, mluvíme a chodíme po zadních nohách. Přemýšlíme a komunikujeme, dokonce i na dálku (internet) nebo přes mnoho generací (písmo). Máme dobrý zrak a zrakem se také poznáváme navzájem – každý máme jinou tvář. V roce 1900 nás bylo 1,65 miliard, dnes 7,5 miliard.
"Ať chceme nebo nechceme, leží na nás děsivá odpovědnost. V našich rukách dnes spočívá nejen vlastní budoucnost, ale i budoucnost všech ostatních živých bytostí, s nimiž sdílíme Zemi." David Attenborough
To jsme my. Naši nejbližší žijící příbuzní jsou šimpanzi. Rod Homo se objevil na Zemi teprve nedávno, asi před 2,5 miliony let. Používáme nástroje, mluvíme a chodíme po zadních nohách. Přemýšlíme a komunikujeme, dokonce i na dálku (internet) nebo přes mnoho generací (písmo). Máme dobrý zrak a zrakem se také poznáváme navzájem – každý máme jinou tvář. V roce 1900 nás bylo 1,65 miliard, dnes 7,5 miliard.
"Ať chceme nebo nechceme, leží na nás děsivá odpovědnost. V našich rukách dnes spočívá nejen vlastní budoucnost, ale i budoucnost všech ostatních živých bytostí, s nimiž sdílíme Zemi." David Attenborough