1. METODIKA A PODMÍNKY VÝZKUMNÉ SONDY
Data k průzkumu jsem shromažďovala od října 2015 do března 2016. Výzkumným materiálem byly dvě ankety: jedna, zaměřená na stav problematiky na ZUŠ, a druhá, určená učitelům /učitelkám na ZŠ s „přírodní zahradou“. Ankety pro ZUŠ jsem rozeslala na e-mailové adresy padesáti škol, které mají (podle internetových map) školní zahradu, nebo prostředí přírodního charakteru (park, volnou přírodu) v blízkém dosahu. Adresy pro odeslání anket pro čtyřicet ZŠ jsem získala na internetové mapě Ekologického institutu Veronica (Ekomapa, Veronica) a ze seznamu, který mi na moji žádost poslali z občanského sdružení Přírodní zahrada. Ankety obsahovaly uzavřené, polouzavřené i otevřené otázky . Doplňujícím zdrojem průzkumu (především pro formulaci výzkumných otázek) byly obrazové materiály publikované na webových stránkách škol.
2. PRŮZKUM STAVU PROBLEMATIKY NA ZUŠ
V průzkumu jsem ověřovala následující předpoklad:
Učitelé v ZUŠ, které mají vlastní zahradu či přírodní prostředí (park, volnou krajinu) v bezprostřední blízkosti, nacházejí v tomto prostředí inspiraci pro výtvarné činnosti. Obvykle však toto prostředí není přímým podnětem pro celoroční projekty.
Z celkem 50 obeslaných e-mailových adres ZUŠ jsem dostala zpět šest vyplněných dotazníků:
Výtvarným činnostem inspirovaným školní zahradou / blízkým přírodním prostředím se učitelé těchto ZUŠ s dětmi věnují v 5 případech příležitostně (v jednom případě je uvedeno vysvětlení: podle počasí J na podzim a na jaře, ale hlavně na týdenním plenéru 1x za 2 roky), v jednom případě často (ne v zimě), ve dvou případech celoročně – alespoň jednou v měsíci (z toho v jednom případě s výjimkou zimního období).
Z výtvarných činností byly uvedeno pět odpovědí s charakteristikou výtvarný přepis skutečnosti, jednalo se většinou o kresbu či malbu v plenéru nebo realistické zobrazení přírodnin. Konkrétní výčet uvedených výtvarných úkolů uvádím v příloze.
Jako hry a experimenty byly uvedeny různé činnosti přímo na zahradě či v přírodě.
Pod pojmem instalace, akce, objektová tvorba byly krátce popsány vyzkoušené či plánované možnosti jak vlastních happeningových akcí, tak činností směřujících k ozvláštnění zahrady; také byly zmíněny instalace výstav.
Pět respondentů odpovědělo, že by měli zájem o zaslání kontaktu na webové stránky, kde bude zdokumentován můj roční projekt „Naše školní zahrada“, jeden respondent o tento kontakt nemá zájem.
Pokud mohu vzhledem k malému počtu respondentů učinit závěr z této části průzkumu, ukázalo se, že rozsah využití školní zahrady/blízkého přírodního prostředí jako inspirace pro výtvarné činnosti dětí v ZUŠ je poměrně široký, obsahuje jak činnosti zobrazivé, tak i hry a experimenty, akce, instalace, happeningy. Limitující je zde jistě roční doba, počasí, dostupnost ale i vlastní podnětnost školní zahrady/blízkého přírodního prostředí. Dva z respondentů uvedli, že již využili školní zahradu (v jednom případě s výjimkou zimního období) pro celoroční výtvarný projekt.
3. PRŮZKUM STAVU PROBLEMATIKY NA ZŠ S PŘÍRODNÍ ZAHRADOU
V průzkumu jsem ověřovala následující předpoklad:
Učitelé v ZŠ, které mají vlastní zahradu certifikovanou jako „Přírodní zahrada“ nebo „Ukázková přírodní zahrada“, nacházejí v tomto prostředí inspiraci pro výtvarné činnosti pouze okrajově, zahrada je pro edukaci využívána většinou v rámci jiných předmětů či mezipředmětové environmentální výchovy. Pokud by jim byla nabídnuta odpovídající metodika, měli by zájem o rozsáhlejší výtvarné programy s tematikou přírodní zahrady.
Z celkem 40 obeslaných e-mailových adres ZŠ jsem dostala zpět 17 vyplněných dotazníků:
Výtvarným činnostem inspirovaným školní zahradou se učitelé těchto ZŠ s dětmi věnují v 21 případech příležitostně (z toho uvádějí 7 x na 1. stupni, 7 x na 2. stupni, 4 x ve školní družině a 3 x v rámci kroužků), ve 13 případech často – alespoň jednou v každém ročním období (z toho uvádějí 7 x na 1. stupni, 2 x na 2. stupni, 3 x ve školní družině a 1 x v rámci kroužků), ve 5 případech celoročně – alespoň jednou v měsíci (1 x nespecifikováno, 1 x na 2. stupni, 3 x v rámci školní družiny) a v 9 případech v souvislých projektech např. po celý měsíc, pololetí (z toho uvádějí 4 x na 1. stupni, 2 x na 2. stupni, 2 x v rámci školní družiny a 1 x v rámci kroužku).
Ve vyplněných anketních lístcích uvedené výtvarné činnosti jsem se pokusila rozdělit do odpovídajících kategorií (pouze orientačně vzhledem k tomu, že nemám k dispozici obrazovou dokumentaci či bližší vysvětlení daných činností).
Z výtvarných činností s možnou charakteristikou výtvarný přepis skutečnosti jsem identifikovala úkoly typu kresba a malba v plenéru, kresba přírodniny (podle skutečnosti či podle atlasu), zobrazení změn v přírodě podle ročních období, zobrazení her a prací dětí na zahradě a další úlohy (podrobný výčet viz příloha :
Do kategorie hry, experimenty a výtvarné vnímání by bylo možné zařadit různé činnosti přímo na zahradě, některé zřejmě spíše spontánní (místa v zahradě určená k pomalování, pískoviště, kameny, hrátky s vodou..), jiné vedené. Často byla uvedena frotáž (viz příloha ).
Do kategorie instalace, akce, objektová a návrhová tvorba by bylo možné zařadit různé společné aktivity (někdy spíše herní s prvky výtvarné výchovy), objektovou tvorbu (v některých případech možná více charakteru rukodělné výroby), objevil se však i termín landart a také návrhové činnosti, související s vlastní tvorbou zahrady (návrh jezírka, brány) (podrobný výčet viz příloha ).
Patnáct respondentů uvedlo, že mají zájem o zaslání kontaktu na webové stránky, kde bude zdokumentován můj roční výtvarný program „Naše školní zahrada“, dva respondenti na tuto otázku neodpověděli.
Z výše uvedeného průzkumu lze vyvodit závěr, že učitelé na ZŠ s přírodní zahradou stojí o nové náměty k práci s dětmi ve výtvarné výchově, inspirované školní zahradou. Rozsah a kvalita jejich současného výchovného působení v tomto směru je dána jejich osobními kompetencemi – mezi výtvarnými činnostmi, které učitelé v anketě zmínili, jsou jak nepříliš invenční tradiční úkoly (ačkoliv nemohu hodnotit kvalitu vlastního provedení), tak i relativně originální úlohy z oblasti výtvarných experimentů nebo instalací, akcí či objektové a návrhové tvorby. Inspirace zahradou je častěji využívána pro výtvarné činnosti mladších dětí (uvedeno 18 x na 1. stupni, 12 x ve školní družině oproti 12 x ve výtvarné výchově na 2. stupni).
Data k průzkumu jsem shromažďovala od října 2015 do března 2016. Výzkumným materiálem byly dvě ankety: jedna, zaměřená na stav problematiky na ZUŠ, a druhá, určená učitelům /učitelkám na ZŠ s „přírodní zahradou“. Ankety pro ZUŠ jsem rozeslala na e-mailové adresy padesáti škol, které mají (podle internetových map) školní zahradu, nebo prostředí přírodního charakteru (park, volnou přírodu) v blízkém dosahu. Adresy pro odeslání anket pro čtyřicet ZŠ jsem získala na internetové mapě Ekologického institutu Veronica (Ekomapa, Veronica) a ze seznamu, který mi na moji žádost poslali z občanského sdružení Přírodní zahrada. Ankety obsahovaly uzavřené, polouzavřené i otevřené otázky . Doplňujícím zdrojem průzkumu (především pro formulaci výzkumných otázek) byly obrazové materiály publikované na webových stránkách škol.
2. PRŮZKUM STAVU PROBLEMATIKY NA ZUŠ
V průzkumu jsem ověřovala následující předpoklad:
Učitelé v ZUŠ, které mají vlastní zahradu či přírodní prostředí (park, volnou krajinu) v bezprostřední blízkosti, nacházejí v tomto prostředí inspiraci pro výtvarné činnosti. Obvykle však toto prostředí není přímým podnětem pro celoroční projekty.
Z celkem 50 obeslaných e-mailových adres ZUŠ jsem dostala zpět šest vyplněných dotazníků:
Výtvarným činnostem inspirovaným školní zahradou / blízkým přírodním prostředím se učitelé těchto ZUŠ s dětmi věnují v 5 případech příležitostně (v jednom případě je uvedeno vysvětlení: podle počasí J na podzim a na jaře, ale hlavně na týdenním plenéru 1x za 2 roky), v jednom případě často (ne v zimě), ve dvou případech celoročně – alespoň jednou v měsíci (z toho v jednom případě s výjimkou zimního období).
Z výtvarných činností byly uvedeno pět odpovědí s charakteristikou výtvarný přepis skutečnosti, jednalo se většinou o kresbu či malbu v plenéru nebo realistické zobrazení přírodnin. Konkrétní výčet uvedených výtvarných úkolů uvádím v příloze.
Jako hry a experimenty byly uvedeny různé činnosti přímo na zahradě či v přírodě.
Pod pojmem instalace, akce, objektová tvorba byly krátce popsány vyzkoušené či plánované možnosti jak vlastních happeningových akcí, tak činností směřujících k ozvláštnění zahrady; také byly zmíněny instalace výstav.
Pět respondentů odpovědělo, že by měli zájem o zaslání kontaktu na webové stránky, kde bude zdokumentován můj roční projekt „Naše školní zahrada“, jeden respondent o tento kontakt nemá zájem.
Pokud mohu vzhledem k malému počtu respondentů učinit závěr z této části průzkumu, ukázalo se, že rozsah využití školní zahrady/blízkého přírodního prostředí jako inspirace pro výtvarné činnosti dětí v ZUŠ je poměrně široký, obsahuje jak činnosti zobrazivé, tak i hry a experimenty, akce, instalace, happeningy. Limitující je zde jistě roční doba, počasí, dostupnost ale i vlastní podnětnost školní zahrady/blízkého přírodního prostředí. Dva z respondentů uvedli, že již využili školní zahradu (v jednom případě s výjimkou zimního období) pro celoroční výtvarný projekt.
3. PRŮZKUM STAVU PROBLEMATIKY NA ZŠ S PŘÍRODNÍ ZAHRADOU
V průzkumu jsem ověřovala následující předpoklad:
Učitelé v ZŠ, které mají vlastní zahradu certifikovanou jako „Přírodní zahrada“ nebo „Ukázková přírodní zahrada“, nacházejí v tomto prostředí inspiraci pro výtvarné činnosti pouze okrajově, zahrada je pro edukaci využívána většinou v rámci jiných předmětů či mezipředmětové environmentální výchovy. Pokud by jim byla nabídnuta odpovídající metodika, měli by zájem o rozsáhlejší výtvarné programy s tematikou přírodní zahrady.
Z celkem 40 obeslaných e-mailových adres ZŠ jsem dostala zpět 17 vyplněných dotazníků:
Výtvarným činnostem inspirovaným školní zahradou se učitelé těchto ZŠ s dětmi věnují v 21 případech příležitostně (z toho uvádějí 7 x na 1. stupni, 7 x na 2. stupni, 4 x ve školní družině a 3 x v rámci kroužků), ve 13 případech často – alespoň jednou v každém ročním období (z toho uvádějí 7 x na 1. stupni, 2 x na 2. stupni, 3 x ve školní družině a 1 x v rámci kroužků), ve 5 případech celoročně – alespoň jednou v měsíci (1 x nespecifikováno, 1 x na 2. stupni, 3 x v rámci školní družiny) a v 9 případech v souvislých projektech např. po celý měsíc, pololetí (z toho uvádějí 4 x na 1. stupni, 2 x na 2. stupni, 2 x v rámci školní družiny a 1 x v rámci kroužku).
Ve vyplněných anketních lístcích uvedené výtvarné činnosti jsem se pokusila rozdělit do odpovídajících kategorií (pouze orientačně vzhledem k tomu, že nemám k dispozici obrazovou dokumentaci či bližší vysvětlení daných činností).
Z výtvarných činností s možnou charakteristikou výtvarný přepis skutečnosti jsem identifikovala úkoly typu kresba a malba v plenéru, kresba přírodniny (podle skutečnosti či podle atlasu), zobrazení změn v přírodě podle ročních období, zobrazení her a prací dětí na zahradě a další úlohy (podrobný výčet viz příloha :
Do kategorie hry, experimenty a výtvarné vnímání by bylo možné zařadit různé činnosti přímo na zahradě, některé zřejmě spíše spontánní (místa v zahradě určená k pomalování, pískoviště, kameny, hrátky s vodou..), jiné vedené. Často byla uvedena frotáž (viz příloha ).
Do kategorie instalace, akce, objektová a návrhová tvorba by bylo možné zařadit různé společné aktivity (někdy spíše herní s prvky výtvarné výchovy), objektovou tvorbu (v některých případech možná více charakteru rukodělné výroby), objevil se však i termín landart a také návrhové činnosti, související s vlastní tvorbou zahrady (návrh jezírka, brány) (podrobný výčet viz příloha ).
Patnáct respondentů uvedlo, že mají zájem o zaslání kontaktu na webové stránky, kde bude zdokumentován můj roční výtvarný program „Naše školní zahrada“, dva respondenti na tuto otázku neodpověděli.
Z výše uvedeného průzkumu lze vyvodit závěr, že učitelé na ZŠ s přírodní zahradou stojí o nové náměty k práci s dětmi ve výtvarné výchově, inspirované školní zahradou. Rozsah a kvalita jejich současného výchovného působení v tomto směru je dána jejich osobními kompetencemi – mezi výtvarnými činnostmi, které učitelé v anketě zmínili, jsou jak nepříliš invenční tradiční úkoly (ačkoliv nemohu hodnotit kvalitu vlastního provedení), tak i relativně originální úlohy z oblasti výtvarných experimentů nebo instalací, akcí či objektové a návrhové tvorby. Inspirace zahradou je častěji využívána pro výtvarné činnosti mladších dětí (uvedeno 18 x na 1. stupni, 12 x ve školní družině oproti 12 x ve výtvarné výchově na 2. stupni).
Příloha: ANKETA PRO UČITELE ZUŠ - ODPOVĚDI
Výčet uvedených výtvarných činností – výtvarný přepis skutečnosti:
Výčet uvedených výtvarných činností – hry a experimenty:
Výčet uvedených výtvarných činností – instalace, akce, objektová tvorba:
ANKETA PRO UČITELE ZŠ - ODPOVĚDI
Výčet uvedených výtvarných činností – výtvarný přepis skutečnosti:
Výčet uvedených výtvarných činností – výtvarný přepis skutečnosti:
- Malba zahrady, školní budovy a přilehlého okolí
- Kresba tužkou, pastelem a malba akvarelem. Plenérová malba. Také dávám úkol namalovat/nakreslit pomocí zvolených kontrastních barev.
- Školní zahradu nemáme, ale jsme malinké město a do zámeckého parku, k řece nebo na pole to není daleko – chodíme pozorovat do parku veverky, kreslíme architekturu zámku, kostela, zkoumáme kůru stromů, frotážujeme, zaznamenáváme barvy zrcadlící se v jezírku, zkoumáme makovice z pole za humny, klasická krajinomalba za humny, pozorovali a kreslili jsme chlupaté krávy a vymýšleli příběh, jak se buvolí rohy dostaly do městského znaku..
- přírodniny – stromy/detaily, kameny/struktura, kompozice – výběr námětu – volba formátu, realistické zobrazení, využití pro dekoraci
- kresba přírodnin
Výčet uvedených výtvarných činností – hry a experimenty:
- obkreslování stínů
- při plenéru jsme pod jezem zaznamenávali rychlou tušovou kresbou vlny na řece a vzápětí jsme kresbu přímo v řece smývali; do CD jsme vyrývali (jako suchou jehlu) záznam hučení vody na jezu a pak jsme je ve třídě tiskli. Modelovali jsme v parku skřítky a umísťovali je přímo na místa, kam patří, o která se starají..Pouštěli jsme po potoce v lese vytvořená plavidla z nasbíraných přírodnin..
- malování s pomocí přírodních materiálů (pampeliška, kůra a vše, co barví), doplnění dojmu dolepováním (větvičky, listy, zaschlé květy apod.)
- součást úkolu zaměřeného na prostor a různá zákoutí zahrady, ve kterých by mohl žít fantazijní tvor, inspirovaný, například svou podobou, právě těmito místy
- keramické objekty s vnitřním ohněm (oheň zapálený uvnitř keramického objektu)
Výčet uvedených výtvarných činností – instalace, akce, objektová tvorba:
- odlet ptáků do letních krajin - s vytvořenými monumentálními objekty z lepenky se děti houfují, startují a v letce odlétají. Poté vše vrcholí radostí z letu, máte křídla, jste pták. Ve třídě je ještě čas vše diskusí probrat a výtvarně zhodnotit kresbou tužkou A3.
- Instalace (přehlídka tvorby žáků) – dle projektů v prostorách školy, objekty umístěné na nově zbudované přírodní stezce (lavička, pavouk z PET lahví, dřevěné plastiky)
- kresba bílým lanem na ploše trávníku (v rámci projektu o krajině), vesmírný krystal (v rámci projektu o vesmíru), výtvarná akce s názvem „korida“, papíroví ptáci – lidi se zde „učili létat“, noční vzkazy do vesmíru – hořící svíčky
- výroba větrolamů – objektů z papíru, provázků, plastu a drátu
- za příznivého počasí na zahradě malujeme a umisťujeme tam sochy a instalace
- do budoucna plánuji land – artové instalace v prostoru zahrady
ANKETA PRO UČITELE ZŠ - ODPOVĚDI
Výčet uvedených výtvarných činností – výtvarný přepis skutečnosti:
- kresba v přírodě,
- malba okolní krajiny, školy při pohledu ze zahrady
- kresba a malba v plenéru zahrady
- kresba – v prostředí přírodní učebny, rostliny, detaily
- krajinomalba
- kresba, malba (pozorování)
- malba zákoutí zahrady
- kresba stromů, listů, květů, plodů
- kresba listů – herbář
- pěstování dýní, dlabání a malování
- podzim – podzimní plody, barevné změny v krajině
- dary podzimu – ovoce,
- podzimní barevné listí – strom
- stromy – změna během roku
- květiny a keře v ročních obdobích
- roční období – krajina,
- zahrada v ročních obdobích
- listy v ročních obdobích (barvy listů)
- jaro, léto – malba a kresba v plenéru, probouzení přírody, kvetoucí stromy…
- květiny na jaře, jarní květiny – malba,
- fotografování květin a úprava fotografií na PC – omalovánky
- ptáci v krmítku,
- pozorování a zakreslení ptáků a hmyzu
- živočichové na zahradě a v jezírku
- život mravence
- ježek
- malování obrázků motýlů podle atlasu
- vyhledávání různých druhů hmyzu na zahradě a jejich výtvarné ztvárnění
- nákres nebo malba přírodniny – detail (žáci si vystřihnou papírový rámeček, přiloží na pozorovanou přírodninu a na papír A4 malují)
- přírodní detaily
- modelování jezírka a k němu dokreslení/dolepení organismů, které v jezírku nebo v jeho blízkosti žijí
- žáci tuší nakreslí ulitu – tvar bylinkové zahrádky a do ní nalepí nebo domalují byliny, které tam rostou
- z živé přírody (přírodniny (rostliny, živočichové), zvětšeniny, pod povrchem (buňky), struktury, proměny v životě přírodniny, v ročních dobách, detaily, plody, zátiší, zákoutí, rozkladné procesy (kompostér, obrůstání dřeva), plenérová kresba, malba, grafika, modelování
- z neživé přírody (viz živá příroda) – v zahradě máme kameny, půdu, vodu stojatou i tekoucí
- živly – voda, oheň, vítr
- ze života zahrady: slavnosti, činnosti, sport, odpočinek, zábava, práce a údržba (většinou figurativní zobrazování)
- tematické práce – hry a práce dětí na zahradě
- portrét – je lepší sedět v příjemném venkovním prostředí než ve třídě
- v zahradě pro VV přímo určená místa – barevné kameny v základních barvách určené k pomalování křídou, barvami
- hromádky kamení k modelování
- pískoviště
- zima – ledování (zamrzání plodů apod..)
- listy – otisky, frotáž, obkreslení, koláž
- přírodní pexeso
- paleta barev
- paleta z přírodnin, kresba přírodninami
- frotáž přírodnin
- frotáže větviček stromů a jejich dokreslování
- frotáž listů a kůry stromů
- různé koláže z listů
- tvoření z přírodnin (mozaiky)
- využívání rostlin pro tisk
- malířova paleta podle ročních období
- sledování lípy v ročních obdobích
- hrátky s vodou
- prostorové vytváření
- landart – obrázky z přírodnin, prostorové objekty z přírodnin
- suché vazby, využíváme proutí, listí, materiál pro aranžování
- dýňování
- projektové dny- děti dětem – žáci připravují na dané téma hru, soutěž pro své spolužáky (většinou pro mladší, ale už i malé děti chystaly pro 9. třídu) – zařazeny i výtvarné úkoly
- živé pexeso – 2 družstva – každé družstvo nasbírá 12 různých přírodnin a druhé družstvo hledá stejné do dvojice
- návrh školní zahrady – modelování celé zahrady a detaily celků, kresby a malby
- návrh kované brány do školní zahrady – návrh, výstava, výběr vítězného návrhu hlasováním, detailní návrh vybrané brány
- stavba venkovní keramické pece – keramika v pravěku, modelování, venkovní výpal
- pro motýly a ptáky modelování pítek a krmítek z keramické hlíny, jejich instalace v den Motýlí slavnosti
- pro zahradu v keramické dílně vytváříme popisky s názvy rostlin
- Den Země – malba přání Zemi
- z usušeného sena z lučního porostu žáci modelovali zvířata, typická pro Betlém. projekt Vánoce v Betlémě
- malba hmyzu, který jsme pozorovali, na starou skříň využitou jako hmyzí hotel
- malba motýlů na fasádu budovy školy
- malba ptáků na krmítku, které jsme pozorovali, na zeď u vstupu ze školy
- stavby ze sněhu
- různé závěsy na stromy
- akce – slavnost světel, výstavy výtvarníků, výstavy dětských prací v prostoru zahrady